Je druhá největší vesnice se 114 obyvateli, 6 km jihozápadně od Žimutic. Kromě malého kulturního domu s knihovnou je zde prodejna s pohostinstvím, požární zbrojnice, kaplička a pomník padlým v 1. svět. válce. Své služby nabízí dřevo- a kovovýroba, nachází se zde šest obecních bytů. Je zde velký počet rekreačních chalup, v katastru vsi se na břehu Hněvkovické přehrady nachází chatová osada.
První písemná zmínka o vsi je z r. 1379, kdy byla obec součástí panství Týn nad Vltavou. Název vznikl podle požáru či požářiště. Od 14. století byla obec rozdělena, vlastníci obou částí se často střídali, v 16. století se opět staly součástí vltavotýnského panství. V polovině 19. století byly Pořežany vtěleny do okresu Týn nad Vltavou, v roce 1854 se staly samostatnou obcí s osadou Tuchonice. V 70. letech 20. století se ves stala osadou obce Žimutice. V obci je dochováno několik původních usedlostí ve stylu selského baroka. K zajímavostem náleží soukromé Muzeum historických vozidel a zemědělské techniky, na návsi pak kaplička Panny Marie Lurdské se zvoničkou z roku 1936, za východním okrajem obce mezi Pořežany a Pořežánkami, na místě nazývaném Na Bábě, hranolovitá Boží muka z konce 18. stol. Za obcí směrem na Hroznějovice je novodobější budova bývalého mlýna Budáček.